Českoslovenští letci v RAF 1940 – 1945, výstava v MAGC Valašské Meziříčí od 5. do 29. března 2020
Josef Ehl 7.Březen, 2020
Přivítání hostů na vernisáži k zahájení výstavy Českoslovenští letci v RAF 1940 -1945 jménem pořadatele, kterým je zdejší pobočka Svazu důstojníků a praporčíků AČR spolu s Oblastní organizací ČSBS Valašské Meziříčí ve spolupráci se ZŠ Žerotínova, která s námi spolupořádá také doprovodnou výstavu s tématikou Lidické tragédie. Téma Lidice je totiž spojeno s tématem naší výstavy o čs. letcích RAF také osudem 2 čs. letců RAF, majorů Horáka a Stříbrného, kteří odešli do války právě z Lidic.
Rozhodli jsme se věnovat tuto výstavu 75. výročí konce války, které si letos připomínáme: válečné události, historii národního odboje za války proti německým okupantům, a zvláště též události, činnost a osudy československých občanů, kteří odešli do exilu, aby se tam jako vojáci zapojili do boje za osvobození své vlasti, a tak splnili svoji přísahu.
Chceme vzpomenout na tyto události také proto, že nyní mnohdy slyšíme, ba i v některých médiích se dovídáme, že Čechoslováci vůbec nebojovali a že v Protektorátu jen klidně pracovali a vyráběli pro Německo a jeho Wehrmacht. Skutečnost je však, jak mnozí víme a někteří z nás ještě pamatují, je po pravdě přece jiná. Existovaly zde síly domácího odboje, které byly po celou dobu války tvrdě a krutě německou okupační mocí pronásledovány a potlačovány. A českoslovenští vojáci aktivně bojovali proti Německu začleněni v zahraničních spojeneckých armádách, a to jak na Východě, tak i na Západě. Zde je třeba těm, kdo zlehčují nebo dokonce popírají československou vojenskou bojovou účast ve válce připomenout, že na všech frontách a válčištích této války se zúčastnilo bojů celkem na 40 000 československých vojáků, kteří bojovali v souladu s uznaným mandátem tehdejší československé exilové vlády v Londýně a prezidenta Beneše i na základě její uzavřené dohody s britskou vládou. Také pro toto zapojení a válečné úspěchy československých jednotek bylo Československo zařazeno po válce mezi vítězné mocnosti a v obsazeném Berlíně, hlavním městě poražené Německé říše, byla ustavena Československá vojenská mise, která tam pak působila od roku 1945 až do roku 1990. Její sídlo bylo v americkém sektoru v Berlíně-Dahlemu. (Osobně to mohu potvrdit, protože jsem byl v naší české delegaci přítomen umístění pamětní tabulky v srpnu 2018 na budovu, kde Čs. vojenská mise sídlila. Při té příležitosti jsme také se souhlasem britské správy uskutečnili vzpomínkový pietní akt na válečném hřbitově v bývalém britském sektoru Berlína a položili květy k uctění památky československých letců RAF, kteří zde zahynuli koncem války a byli zde jako příslušníci RAF pochováni.)
V britském Královském letectvu RAF sloužilo za 2. světové války celkem 2402 Čechů a Slováků. Pětina z nich se konce války nedočkala. Ne všichni však byli piloty, byl tam nutný pozemní personál, ale také další působili na vojenských týlových pozicích, jako styční důstojníci u královského letectva nebo ve výcvikových jednotkách. V RAF byli také letci z řady jiných zemí, Čechoslováci si však u britského letectva vydobyli vynikající pověst stejně jako jejich polští kolegové.
Čs. letci působili u několika perutí, jak československých (310. československá stíhací, 311. československá bombardovací, 312. československá stíhací a 313. československá stíhací peruť RAF), které sestavila československá vláda se svolením vlády Spojeného království po podepsání čs.-britské dohody o československé branné moci dne 25. října 1940, která kromě postavení a organizace československých vojenských jednotek ve Velké Británii upravovala i způsob jejich financování. Mimo těchto 4 čs. perutí RAF však českoslovenští vojáci sloužili i u dalších 9 britských a jedné polské (303.) peruti.
Jako úspěch zaznamenali českoslovenští letci mimo jiné 365 sestřelených nebo silně poškozených nepřátelských letadel, 6 sestřelů německých střel V1 a také velké množství zbrojních a průmyslových objektů, které byly cílem bombardování 311. bombardovací perutě RAF.
Během války ztratilo život 531 příslušníků československého letectva v Británii.
Po válce dne 13. srpna 1945 přistálo na pražském letišti 54 spitfirů Čs. stíhací skupiny, příslušníci 311. bombardovací perutě byli v Praze přivítáni o týden později. Po návratu do osvobozeného Československa byly tyto perutě RAF nejpozději v roce 1946 zrušeny a zcela začleněny do nové Československé armády. Dobře vycvičení a zkušení příslušníci vedení zde převzali mnoho vedoucích úloh vojenského letectví jako jediní odborníci v armádě (velitelé letišť, náčelníci výcvikových zařízení apod.)
Po únorovém převratu 1948 se však namísto uznání zásluh dočkali postihů, propouštění a pronásledování i věznění komunistickým režimem. Proto po únoru 1948 odešlo opět do exilu přes 400 bývalých letců. Řada z nich se opět uplatnila v řadách RAF.
Ivan Lamprecht 4. 3. 2020
Fotogalerie z vernisáže je zde:
- Články od SVAZ DaP AČR , Novinky , Uskutečněné akce |
- Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Českoslovenští letci v RAF 1940 – 1945, výstava v MAGC Valašské Meziříčí od 5. do 29. března 2020
Facebook SDaP AČR
VOLAREZA
VOZP